hanyZbloq

Nostalgicky stříkající krev

Když už si poslední dobou surfuju televizním éterem a zároveň tak trochu na vlně nostalgie, nemohu se nezmínit o filmu včerejším.

Omylem přepnu na kanál, na který se NIKDY nedívám a zahlédnu známou tvář. Belgický sympaťák, geroj a korba s.r.o. Film Kickboxer jsem už opravdu dlouho neviděl.

Chvíli jsem ho trochu zvědavě sledoval s prstem na přepínacím tlačítku (tzv. betnu, jak víme z jiného bloganca), však zanedlouho prstík pomalu sklouznul z ovladače a já se zcela ponořil do toho fascinujícího příběhu. Hrdinovi zranil podlý a nekonečně zlý asiat bratra. Žjů, jak jinak! Hrdina tedy slíbí zloduchovi pomstu! Jasněéé! Chvíli se prochází městem za zvuků patetické, americké poprockové skladby a srovnává si to v hlavě, asi ... a zanedlouho se díky pomoci jakéhosi válečného veterána (tzv. sympaticky zábavná vedlejší postava - tak trochu světem protřelý podvodníček) dostává do učení na zámeč.. chci říct - do učení k mistru bojových umění - starému moudrému muži. Tento má pro něj spoustu cenných rad. Je to zkušený bojovník, filosof a zároveň tak trochu vtipálek. Z našeho Jean-Claudea se postupně stává odolnější, vyrovnanější a moudřejší bojovník, neřkuli člověk. Jak myslíte, že dopadne závěrečný boj se zlou žlutou opicí? Kdo vsadí na Belgii, ten neprohloupí. To snad nemusím zdůrazňovat.

Zlatý přelom osmdesátých a devadestých let a akční "karatistické-turnajové" filmy ... Různí Kickboxeři, Krvavé sporty a podobně. Zasnil jsem se a vzpomínal. Vždyť kdo tehdy alespoň jedinkrát nezatoužil stát se na chvíli Van Dammem? Nakopat prdel zloduchům, proklepnout hajzlíkovi gezicht neuvěřitelně rychlou kulometnou nohou, s druhou dolní končetinou nedbale zastrčenou za uchem. A v tom včerejším filmu to všechno bylo! Pomsta bráchy/kámoše a bratrství/kámošství vůbec, výcvik, spousta montáží (And anything that we want to know, from just a beginner to a pro, You want a montage, even rocky had a montage :), občasné záblesky humoru, roztomile toporné herecké výkony, trocha lásky, letmý náznak sexu a hlavně bojové scény včetně strhujícího závěrečného souboje s typickým (alespoň pro Van Dammeho filmy) průběhem.

Hrdina dostáva zpočátku krutě do tlamy, pak přichází zlom - zdravé naštvání po otevřené provokaci (Zloduch Kung-Pao-nebo-jak-se-jmenoval: "Tvá milá. Dala mi!" LOL) a podpora davu, který vpodstatě toho zlotřilého šikmookého balvana nerad, ačkoli je stejné rasy a nechá se strhnout spravedlivým hněvem Američanovým jakož i roztleskáváním hrdinovy podpůrné suity, která mezitím dorazila.Přichází chvíle mystiky, kdy si geroj letmo vzpomene na hodiny efektního tréninku u zapálených ohňů, v zavěšení nad stometrovou propastí... A už pacifikuje zlouna (Najednou vyjeveně stojícího, připomínaje fackovacího panáka), zesměšňuje vše zlé a zákeřné v okruhu dvou kilometrů. Následně se chlapsky obejme s bratrem, políbí se s milou, lišácký mrká na spíše zábavné vedlejší postavy, mistr ho pozoruje s uznalým úsměvem na rtech. A zbývá jen další poprocková patetická skladbička a titulky. Nostalgie, radost. Život je najednou tak nějak hezčí.

Jo a teď si čtu nové e-maily a koukám, že má oblíbená spammerka Mary mi píše, že byl objeven nový protijed v krokodýlech. Ano, opravdu je ten život hezčí, nyní už je to definitivní!

Filmová lahůdka pro fajnšmekry

Když jsem včera v noci znuděně surfoval televizním éterem, narazil jsem zcela náhodou na filmovou perlu!

Majstrštyk Turbulence III : Heavy metal se jistě zapíše do dějin kinematografie vedle děl Dzigy Vertova, Sergeje Eisenštajna, Orsona Wellese, Ingmara Bergmana, Federica Felliniho, Matta Stonea a Treye Parkera, Karla Spěváčka a dalších legend, které přispěly k tomu, že dnes můžeme film nazývat uměním.

Zápletka je jednoduše geniální a geniálně jednoduchá. Heavymetalová (?!) hvězda Slade Craven se chystá ukončit svou kariéru rozlučkovým koncertem, odehrávajícím se na palubě letadla, mířícího z Los Angeles do Toronta.

Craven je bezesporu fascinující osobnost a hudebník, je to (prý) heavymetalista, oblečený tak trochu jako blackmetalista (satanistické symboly, warpaint, kožené popruhy a různé další skopičinky) kombinovaný s Gene Simmonsem z Kiss. Se svou doprovodnou kapelou hraje něco, co ze všeho nejvíc připomíná Marilyna Mansona.

Letadlo je plné fanatických fanoušků, které by člověk od pohledu odhadoval na kombinaci příznivců The Cure a Good Charlotte, kteří neustále trsají a dávají tak trochu vzpomenout na osazenstvo klubu "Afterdark:Po setmění" z edukativního seriálu Beverly Hills 90210.

Koncert přenáší živě internetová televize, která má na palubě letounu svůj štáb, složený z férového kameramana a namyšlené-redaktorky-blonďaté-krasavice (TM), kteréžto role se se ctí zhostila jakási fotomodelka z Penthouse. Ta už je zřejmě na titulní stránku soft-erotického plátku příliš stará a tak se rozhodla svým shakespearovským herectvím zvyšovat úroveň nízkorozpočtových televizních filmů.

Druhou dějovou linií filmu je příběh mladé agentky FBI, která právě polapila zdánlivě nepolapitelného h4x0r4 Nicka. Nick má, jako typický představitel svého druhu, plný pokoj obrazovek a k jídlu si telefonicky objednává pizzu. Mimochodem, výrok "Zametá za sebou stopy procházením opuštěných internetových stránek" (Nebo nějak podobně, neslyšel jsem to úplně přesně, zrovna jsem se válel po zemi.) se rovněž musí zapsat do dějin!

Obě linie se střetnou ve chvíli, kdy se h4x0r "napíchne" na průmyslovou televizi v letadle. Agentka ho zrovna přichází zatknout, ovšem na palubě Boeingu se začínají dít nekalosti a tak musí ti dva překonat vzájemnou počáteční nedůvěru, spojit síly a zachránit letadlo i pasažéry. Nakonec k sobě najdou cestu a vše končí šťastně, S-M sexem. Ale to bych předbíhal.

Z redaktorky, pilota (Rutger Hauer!) a falešného Cravena (Pravý byl omráčen, svázán a uložen někde v komoře) se vyklube satanistická teroristická sekta (!!!), která chce dosáhnout desetimilionové sledovanosti on-line přenosu a pak s letadlem spadnout na kostel v Kansasu, což je nejbezbožnější místo na světě (Když byl Papež v USA, odmítl nad tímto územím přeletět letadlem!). Tím se otevře brána pekelná, na zem se vyvalí zástupy démonů s kozlímy rohy, prasečími ocásky a obličeji Bohuše Matuše nebo tak něco.

Pravý Craven se naštěstí v komoře probudí, zbaví se pout a se vzdálenou pomocí naší h4xx0rsko-federálněpolicejní dvojice se mu podaří zpacifikovat satanisty a s letadlem úspěšně přistát. K nejsilnějším momentům patří chvíle, kdy se Nick rozhodne pomoci Cravenovi s řízením letadla tím, že nahodí letecký simulátor (obrazovka, připomínající hru Stunts z počátku 90.let, s nápisem loading simulator ... H4xx0r tvrdící, že simulátory v mládí nemálo hrával), zapojí joystick a dává heavymetalistovi cenné rady. Dalším dojemným momentem je situacem, kdy se Craven snaží ukočírovat letoun, z krku si znechuceně strhne obrácený kříž a žádá o pomoc Boha!

Jako v každém správném filmu, je i zde vidět, že filmaři nelitovali peněž a najali si počítačového konzultanta, aby scény s kompjůtry vypadaly co nejvěrohodněji. Takže náš expert se připojuje na ip adresu 561.60.20 (Nějak jsem se domníval, že IP adresy se skládají ze 4 čísel v rozsahu 0-255, ale já do toho nikdy pořádně neviděl). Pokud je potřeba se připojit k databázi zločinců, napíše se do příkazového řádku: "connect to database of criminals". (Vůbec, ať už chcete od počítače cokoliv, stačí napsat vaše přání do příkazového řádku, to je známá věc). Veškeré h4xxorování probíhá na obrazovce, plné lebek a s obrovitým 200 pixelovým nápisem "hacking airplane 65% OK" . Provozovatelům internetové televize se zobrazuje sledovanost přenosu ve stylu úvodní obrazovky počítačové hry Diablo, obrovská ozdobná čísla a podobné pič*viny.

Ale co bych rejpal do maličkostí. Film to byl vynikající, skončil happyendem, já jsem zatlačil slzu a mohl jít v klidu spát.

Jak dabovat Čechy v zahraničních filmech ?

Sledoval jsem onehdá, čistě náhodou samozřejmě, jeden z nudných německých kriminálních seriálů (tm) na jedné z našich komerčních televizí. A tam mě zaujala scéna, která se odehrávala na policejní stanici. Kriminalisté vyslýchali svědkyni. Byla to snad nějaká prostitutka nebo co a byla z České republiky. V kanceláři byli policisté, ona svědkyně a překladatelka. Celé to probíhalo nějak takto (Přesně si ty kecy samozřejmě nepamatuju, takže si vymýšlím):

Vyšetřující: Kde jste v tu dobu byla?
Překladatelka: Ptá se, kde jste v tu dobu byla.
Svědkyně: Seděla jsem v restauraci a čekala, až zahřmí...
Překladatelka: Říká, že seděla v restauraci a čekala, až zahřmí.
Vyšetřující: To už jste věděla, že je Olaf mrtvý?
Překladatelka: Komisař se ptá, zda už jste věděla, že je Olaf mrtvý.
Svědkyně: Ano...
Předkladatelka: Říká, že ano.
Vyšetřující: Aha...
Svědkyně: Ach Bože! Bylo to hrozné (propuká v pláč)
Překladatelka: No tak...
Vyšetřující: Řekněte ji, že prozatím může jít.
Překladatelka (ke svědkyni): Můžete jít.
Vyšetřující (k překladatelce): Vy taky můžete jít. Teď vás nebudeme potřebovat. Zatím děkujeme.
Překladatelka (k policistovi): Taky můžu jít, už mě nebudete potřebovat.
Policista: Cože?

atd.

Vypadalo to teda opravdu šíleně. Policisté se chovali jako dementi. Česky se na něco zeptali. Česká svědkyně jim česky odpověděla. Překladatelka to přeložila z češtiny do češtiny a oznámila panu komisaři, který to česky okomentoval atd.

Je to ale vážně pech, když je postava v česky nadabovaném zahraničním filmu nebo seriálu od nás. (Kdyby alespoň byla ze Slovenska.) Jak by se to dalo vyřešit? Opravdu mě nic nenapadá. Snad by mohla mluvit pozpátku...

Překladatelský oříšek?

Peter Steele hláškující

V posledním vydání magazínu Madhouse na Óčku jsem zase jednou skouknul videoklip od Type O Negative, což mě inspirovalo k tomu, abych si je opět po čase poslechl. Je to příjemná, lehce depresivní ... zábavná hudba. Ten hrdelní hlas prostě nemá konkurenci. Ale abych se dostal k vnitřnostem pudla. Když jsem hledal nějakou recenzi téhle kapely na Metalopolisu, narazil jsem na zajímavý článek. Fakticky mě překvapilo, jaký je Peter Steele srandista. Jeho hlášky nemají chybu:D

Pár ukázek:

„Máme radost z našeho mechového soundu, rádi na koncertech mlátíme lidi velkou palicí potaženou medvědí kůží.“

„Nemyslím, že by mi činilo problém někoho zabít, kdybych si byl jist, že mi to psychicky pomůže.“

„Místo osmi set desek (Bloody Kisses) týdně jsme najednou prodávali čtyři a půl tisíce. Někdo na nás zatraceně bohatne, ale kdo, to netuším. Přál bych si to vědět, protože potom bych si na něj počkal před jeho domem a přepadl ho.“

„Vůbec nejlepší byla jedna šedesátka, která si také přišla pro podpis. Ta úplně slintala.“

„Když jsem začínal, hrál jsem v jedné školní kapele, jmenovala se AGGRESSION. Při vystoupení v jedné jídelně mě trefili do hlavy ohryzkem. Bylo to pro mne takové nahlédnutí do budoucnosti.“

„V Brooklynu na každém rohu slyším rap a hardcore, už mě sere, jak mě pokaždé v noci tahle hudba probudí. Nesnáším jí. Musím spát, protože vstávám o půl páté do práce.“

„Nebudeme naše názory a zaměření kvůli nějakým zasrancům měnit. Komu se to prostě nelíbí, měl by především tolerantně držet hubu.“

„Mám tam (Roadrunner) velkou kontrolu nad tím, co dělám, a když se mi něco nelíbí, tak zajdu do kanceláře a dostanu, co chci. U Warnerů bych to udělat nemohl, ty maj ochranku, ale Roadrunner ne.“

Teda, po ránu mi to fakt zvedlo náladu:D

Kinotip na víkend - Team America

Ve středu večer jsem zase po delší době zavítal do kina (Když pominu nedávnou návštěvu Jarmuschových Kafe a cigár v Minikině-Kavárna) a spolu s dalšími pěti lidmi skouknul novinku Treye Parkera a Matta Stonea "Team America - Světovej pojicajt".

S využitím cenných zkušeností, které jsem načerpal během ročního studia oboru "Filmová věda" na ÚP v Olomouci bych vám chtěl tento film krátce přiblížit.

Team America je supermega bojová jednotka, která má za úkol bránit před terorismem všechny země na celém světě, jakkoli daleko východně od Ameriky leží . Tým má vše, co má správný supermega bojový tým mít. Úžasné ultramegamoderní vybavení, superinteligentní počítač zvaný "Inteligence", rozvážného šéfa a několik členů, z nichž každý je silnou individualitou, důkladně psychologicky prokreslenou, s vlastními motivacemi a specifickým vztahem k těm ostatním.

Nyní ovšem světu hrozí opravdu velké nebezpečí. Teroristé chystají velký útok, který bude stonásobkem 11. září, tedy 1100. zářím. Proto se šéf týmu rozhodne svou squadru posílit o nového člena - Broadwayského herce Garyho, jehož herectví by mohlo pomoci svět zachránit.

Za zvuků bojového popěvku "America, Fuck Yeah!" tým vyráží do akce - nakopat těm zasraným arabům jejich zatracené přičmoudlé prdele. K tomu jim dopomáhej Pepsi, M16 a nevyčerpatelná zásoba patetických drsňáckých hlášek. A samozřejnmě skvělé Garyho herectví. Hlavně na něm záleží, zda bude lidstvo zachráněno.

Parker se Stonem ve svém filmu otevírají spousty palčivých témat, leč nesnaží se dávat žádné odpovědi. Pouze kladou spousty znepokojivých otázek. Kam až dojde celosvětový terorismus, pokud se mu rázně nepostavíme? Kam dojdete, pokud se vám nepostaví? Opravdu světu vládnou korporativní korporace? Ví někdo, co ty kecy znamenají? Ví to Alec Baldwin? Ví to Liv Tylerová? Je Matt Damon mentálně postižený? Patříte mezi čuráky, hovnaře nebo píči? Co zamýšlí Kim Čong-il? Kam zmizel zbrojní inspektor OSN Hans Blix? Je Michael Moore socialistická svině?

Abych nezapomněl, ve filmu hrají loutky a kočky.

Tohle prostě musíte vidět. Už jenom kvůli skvěle nasnímané, explicitní loutkové erotické scéně, kvůli scéně "nejdéle explicitně zvracející loutka v historii celovečerního loutkového filmu" nebo kvůli výborným písničkám (např. tato posmutnělá balada ). A vůbec, až uvidíte ty loutky v akci...

Ovšem je možné, že vás film úplně nenadchne a neosloví. Sice to nechápu, ale je to tak.

Mě tedy oslovil. Myslím si, že se jedná o zásadní dílo světové kinematografie. Nikdy na něj nezapomenu a troufám si tvrdit, že se bude jednou vyjímat na čestném místě ve filmových encyklopediích.

Kilka tipow muzycznych v MP3 i eReMach

Víte o tom, že Polsko není jenom Adam Malysz a Papež? Mají tam i docela zajímavé hudební skupiny. Chtěl bych upozornit alespoň na dvě, které jsou dle mého skromného názoru opravdu hodny pozornosti hudbychtivého rockumilovného člověka.

První z nich je kapela o.n.a. Skvělý zvuk (muzikanti jsou to evidentně více než zruční) a navíc charismatická frontwoman s výborným hlasem. Tak trochu grunge. Příjemná rocková hudba. Posoudit můžete alespoň z ukázek tady, tady, tady nebo třeba tady. A tu si můžete stáhnout videoklip ke skladbě Niekochana. Je fakticky hezký. Bohužel se už skupina pravděpodobně rozpadla, zpěvačka se vydala na sólovou dráhu a zbytek si taky něco založil.

(Všechny ukázky i video jsou ve formátu realmedia)

No a pak tu máme Comu. Když to člověk poslouchá, tak by skoro řekl, že grunge vznikl v Polsku. Doporučuju zejména tyhle kousky : ten, ten a taky tenhle.

A na závěr přidám něco tuzemského. Stáhnul jsem si tři volněšiřitelné Mptrosky od Dark Gamballe a musím mít celé album! Poctivý rachot jak má být. Yeah!

Český Slavík 2104

V sobotu večer proběhlo vyhlášení letošního Českého Slavíka. Přiznám se bez mučení, neviděl jsem ho a drbu si za to hlavu. Jako to vypatlané ožralé hovado jsem sobotní večer strávil v hospodě. A to jsem měl v ohni taky pár želízek. (Ano, hlasoval jsem. Překvapení?) Bohužel, mí favorité velkou díru do Slavíka neudělali.

Někteří se neprobojovali ani do žebříčku. A myslím, že třeba takoví Nemesis by si to opravdu zasloužili. Ačkoliv, možná je to tak lepší. Nevím, co by na to řekl Dalmatin, kdyby se to dozvěděl. Aby mi ještě ostře řezaným riffem neuťal lebznu;)

Zklamalo mě, že se mezi zpěvačkami neumístila ani Saša Langošová z November 2nd. Hambá! >:-O

Jak už jsem psal. Trochu mě mrzí, že jsem neshlédl sofistikovaný humor Lájoše Mareše nebo třeba trefnou sebeironii Karla Gotta, který si dokáže udělat legraci sám ze sebe a je tak nějak pro každou špatnost. Zombivec jeden.

Jo a ten titulek vážně není překlepem. Zjistil jsem totiž ze špatně utajených vládních zdrojů a z Blesku, že ministerstvo kultury připravuje projekt nazvaný "Pravý umělec nikdy neumírá", v jehož rámci se po zpěvákově smrti plánuje spuštění hypermoderního počítače GOJAL3000, který bude schopen udržet v paměti Gottův holografický obraz, takže ten s námi bude moci zůstat na věky věků! Bohužel, počítač zatím dokáže udržovat v chodu pouze jednoho holografického umělce. Další kandidáti tedy mají prozatím smůlu.

Helena Vondráčková se už vyjádřila, že je to nespravedlivé a Gottovi vzkazuje: "Jsem významnější umělkyně a lidé mi jednou dají za pravdu"
Gott vzkazuje Vondráčkové: "Nasrat!"

Historie Grunge pohledem slintajícího blázna aneb Wikipedia, one more time!

Kdysi dávno jsem sesmolil pokus o rekapitulaci historie žánru, zvaného Grunge. Byl jsem ale úplně mimo, tuzemskojazyčný překlad encyklopedie "Wikipedia" mi konečně otevřel oči.

Je to mírně poupraveno, aby to vůbec šlo číst. Samozřejmostí je rovněž redakční zkrácení...

Grunge hnutí bylo zavedení nezávislé osoby. Zakořenil žánr hudby a nakonec více komerčně úspěšné odnože stylů "tvrdý punk", "mlátit kov" a "alternativní skála" v pozdní osmdesátá léta a brzy devadesátá léta.

Mnoho z více úspěšných kapel éry bylo se sdružilo v Seattle do Pop Náhradníka = gramofonová společnost.

Někteří, méně zasvěcení, tomuto vydavatelství říkají "Sub-Pop"

Vznik "grunge" jako žánru a jeho objetí hlavním proudem je obvykle myšlenka jako reakce proti populární vládě "kovu vlasů". "Vlasové kovové skupiny", takový jak "W.A.S.P", "Jed" či "Zbraně 'n' Růže" ovládaly diagramy, obzvláště v USA. Grunge hudba může být ostře constrasted ke "kovu vlasů" = macho slova, anthemic riffs a vnímaný nedostatek sociálního vědomí, obzvláště v závodě přitahování tradičního obecenstva.

Vlasové kovové skupiny sají!

Grunge byl obejat mládím pro jeho jednoduchý vzdor, pak - kulturní norma, který byl viděn mnoho jak corporate - vládl a povrchní populární kultura. Ve světě skály, drahý, značkový oděv byl shunned v prospěch flanelu, džín a doktora Marten nebo Converse bot. Tradiční houpání se a válení se ostentatiousness se staly útokem, přinejmenším pro bytí času.

Být obejat? Zajímavá formulace.
Jo, svět skály je drsný svět.
Odstavec je zakončen vysoce filosoficky, řekl bych...

Základy tohoto "žánru skály" byly primárně Seattle - založené skupiny, takový jako Nirvana, Pearl Džem, Alice v Řetězech, Soundgarden a Vypeckovat Temple Piloty (od San Diega).

Vypeckovať Temple Piloty. Ogaři od San Diega!

Úspěch Nirvana je "Páchne jako mladistvý duch". Překvapil celý hudební průmysl. Album "Nevermind" bylo # 1 hit kolem hodně ze světa, a vydláždil cestu pro více skupin, včetně, nejvíce populárních, Pearl Džem. Pro mnoho publik pak a pozdnějších, grunge přišel být téměř totálně spojený s těmito dvěma skupinami a jejich punky, odbojný postoj k hlavnímu proudu mores také jak kulturní a sociální instituce.

Přišel být? Translator exceluje!
Jejich punky jsou super! Což takhle jejich pumpky?
Hlavní proud mores? Cigáni to snad ani moc neposlouchali, né?


Popularita grunge hudby byla krátkotrvající, nicméně. Když Kurt Cobain (Nirvana) se dopustil sebevraždy v dubnu 1994, grunge hudba účinně začala jeho pokles. Ironicky, Cobain často byl fotografovat, opotřebovávat t-košile , říkat, že "Grunge je mrtvý".

Co s těma košilema Kurt dělal?

Všeobecný souhlas fanoušků a historici hudby je, že žánr byl úplně příliš protichůdný k hlavnímu proudu stardom k vlastně dosáhnutí dlouhodobé popularity. Mnoho skupin grunge odmítlo spolupracovat s gramofonovými společnostmi ve výrobním rozhlase - přátelské háky a štítky našly nové kapely, které byly ochotné dělat tak, ačkoli se zmírněným zvukem, který neseděl žánrovým dlouhodobým fanouškům.

Smutný příběh. Na závěr ještě pár zajímavostí o jednotlivých interpretech:

ALICE V ŘETĚZECH

"Alice v Řetězech", zpočátku vytvořená vedoucím zpěvákem Layne Staleyová (1967-2002) v střední osmdesátá léta jak "Alice 'n' Řetězy" byl, spolu s Nirvana a Pearl Džem, jeden z nejvíce komerčně úspěšných skupin ...

Album "Plastická Operace"splodilo neočekávaný hit : křupavý a infekční "Muž v krabici".

Oh My God!

"Špína", zabalený se skupinou patentovaným, těžkým, pokřiveným-promočeným zvukem, byl propuštěn na podzim 1992, a byl oba kritický i obchodní úspěch, běžná platina koncem roku. Nicméně, lyrický obsah impenetrably tmavého záznamu - který rozdělil většinou s izolací a sklonem - míchal spekulací, že Layne Staleyová padala daleko do hlubin with vážný heroinový sklon. My teď víme to, nad veškerou pochybnost, to pro nejvíce se rozdělil, tyto pověsti byly pravdivé.

Tak, tady by se hodil tzv. "smajlík-koulič očima" jako nikde jinde. Pokřivený-promočený zvuk! Tomu říkám neotřelá charakteristika :-o (alespoň tak)

Když "Džbán mouch" udeřil do polic v lednu, 1994, to ohromilo fanoušky a kritiky podobný s jeho zcela necharakteristickým zvukem...

"Džbán mouch" vládne!

Staley točil se dokonce hlouběji do deprese ze kterého on nikdy se zotavil, v 1996, když jeho snoubenec umřel na nadměrnou dávku drogy...

Tak nevím? Byl Staley transvestita? Nebo buzna?

Možnost Alice v řetězech shledání nakonec skončilo na dubnu 5th, 2002, když Layne Staleyová zemřela v jeho bytě od zřejmé smrtelné nadměrné dávky/sebevraždy heroinu a kokainu...

PEARL JAM

Vypeckovat Gossarda a Jeff Ament rekrutovali kytaristu Mike Mccready.Bubeník Jack žehlí, předal to Eddieovi Vedderovi, živobytí v San Diegu, během jednoho jejich jeden-na-jedny hry košíkové. Inspirovaný, co on slyšel, Vedder položí jeho vokály dráhám a poslal pásku zpět k Gossardovi. Gossard a Ament byli tak ohromený, že oni měli Vedder.

Bubeník předal svou živnost - žehlení - Vedderovi? A čím se pak živil? Pořídil si čistírnu? Mandl?
Vedder zřejmě zpíval na železnici. Nebo co?

Deset, jejich první album, sbírá 11 písní majících pozoruhodnou vizi a zvuk. Posedlost smrtí a sériovými vrahy je intrikářská!

Ale hovno! Co to meleš? Ty jsi taky trochu paranoidní, he?

V Červnu 2003, skupina oznámila, že oni byli oficiálně odcházející. Jejich popiska dvanáct roků, Epické záznamy. Tento pohyb je viděn na tahu a byl popisován jak"... jedna instituce opouštět jiného, nejpopulárnější a důležitá americká rocková kapela 90.let je, dobrovolně odmítá největší štítkové dědictví...".

Odmítli největší štítkové dědictví. Co dodat? Asi nejsou normální. Zřejmě sbírka štítků ze zápalek. Nebo snad štítky na vycházkové hole?

Pearl džem říká, že to má "žádný zájem v tomto okamžiku" signálu s dalším štítkem a je "rozčilený naší svobodou". Vědátoři říkají, jestliže Pearl džem je pohyb je úspěšný, to může být umíráček průmyslu hudby, jako to je známý dnes.

Pearl Jam už řeší i vědátoři. To je fenomén!!

Sakra, už nemám sílu...

---

No jo. tak jsem si ještě jednou rýpnul. Vím, že to je už trochu stará záležitost, ale nedávno jsem si znovu četl staršího Baldachýna a převážně staršího neškodného a tohle jsem prostě musel napsat...