Hudba je skvělá věc. Bez hudby bych umřel. Stejně jako bez knih a filmů. Nejraději mám kamennou muziku grungeoidního charakteru, ale nepohrdnu ani zajímavým metálkem, popíkem nebo něčím úplně jiným.
Nostalgia Alert !!!
Hudební styl Grunge vznikl v polovině 80.let v americkém Seattle jako jakási odpověď na tehdejší hardrockovou scénu v Americe. Byli pravým opakem našampónovaných playboyů s rozhalenou mužnou hrudí, vyprodávající fotbalové stadiony se svými teatrálními show, plnými prsatých blondýn, flitrů, křiklavých jevištních úborů a rockových klišé. Grunge vzešel z undergroundu, především z punku, ale byl také ovlivněn spoustou jiných hudebních stylů, z čehož pramení jeho poměrně široké a různorodé spektrum skupin. Jeho představiteli byly pochybné existence ve vytahaných, otrhaných hadrech, s umaštěnými vlasy a jednoznačným přesvědčením dělat rockovou muziku jinak. Byli nasraní, rozervaní, bojovali s celým světem i s vlastními démony. Nasraní a zároveň melancholičtí. Naštvaní na sebe i celý svět, který nedokázali, nebo možná jen nechtěli, pochopit. Vznikla spousta nejrůznějších seskupení a objevily se první legendy jako Green River, The Melvins, Nirvana, Mother Love Bone, Soundgarden, později Mudhoney, Pearl Jam, Alice in Chains.
A jak už se tak někdy stává, postupem času se nejvýznamnější představitelé tohoto žánru dostali do pozice, kterou původně tak vehementně odsuzovali. Především jakýsi 'zlatý čtyřúhelník', tvořený kapelami Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden a Alice in Chains. Počátkem 90.let vydali alba u velkých společností a stali se sami částečně mainstreamem. Jejich popularita stále rostla a jednotlivé kapely se s tím srovnávaly dost obtížně. Kurt Cobain z Nirvany to řešil dočasně fetem a definitivně brokovnicí, Eddie Vedder a Pearl Jam odmítali točit klipy a podílet se na grunge-showbyznysu, což bylo následně označováno za velmi chytrý marketingový tah (šílenství), Lyne Staley z Alenky to řešil obdobně jako Cobain, i když k definitivnímu řešení se dopracoval kapánek později ... Snad jen Soundgarden to nějak zvlášť neřešili a raději se (jako druzí po nuceném konci Nirvany) rozpadli.
Postupem času grunge scéna odumírala, objevovali se více či méně originální plagiátoři. Dneska se říká, že je Grunge mrtvý. Hrají ho převážně kapely, které se svezly na vlně jeho popularity, od těch starších jako např. Bush nebo Silverchair nebo Creed až po ty nejčerstvější výhonky jako Nickelback nebo Puddle of Mudd a spousty dalších. Ne, že by neměli pár zajímavých a chytlavých songů, ale už to prostě není ono. Je v tom příliš kalkulu, touhy po úspěchu a penězích(?). Nějak se z toho vytratil ten původní duch, chybí tomu ta atmosféra, to srdce ...
Taky funguje pár jakýchsi pohrobků, kteří se však od původního grunge více či méně distancují ačkoliv jsou stále především o něm. Foo Fighters (David Grohl z Nirvany), Audioslave (Chris Cornell ze Soundgarden a členové Rage Against the Machine) nebo možná i Velvet revolver ( Slepenec členů G'n'R (!) a feťáka Weilanda ze Stone Temple Pilots). Spousta bývalých grungerů se věnuje svým projektům a není o nich moc slyšet.
Jak už jsem naťukl, hodně příslušníků tohoto žánru dopadlo bledě.Zmíním alespoň ty nejznámější. Andy Wood z Mother Love Bone to zabalil hodně brzo, Cobain po sobě zanechal semetriku s dítětem, pár želviček a dopis na rozloučenou a zavánějící mrtvolu předávkovaného Lyne Staleyho objevili sousedé po pár dnech. Vyhublý Weiland ze STP svůj čas dělí spravedlivě mezi detox a zkoušení s Velvet Revolver...
Snad jedině Eddie Vedder a Pearl Jam jsou pořád jakýmsi pevným bodem. Možná je to tím, že Eda vždycky více bavilo surfování a muzika než drogy a navíc, tihle pánové mají nadhled a ví, co chtějí.Jejich styl se stále vyvíjí. Možná, že už se tomu ani nedá říkat Grunge. Ale co, koho to sere? Oni jsou něco jako Grunge-Olympic (V dobrém slova smyslu). Vydávají stále nové desky a baví je to. A mě to taky pořád baví, a taky mě baví pozorovat, jak jim pomalu rostou pupky a řídnou kštice. O ně se můžu vždycky opřít. Vím, že tenhle svět nemůže být zas tak špatný, když na něm hraje taková skupina a baví ji to. Na závěr si dovolím trochu melodramatična, tak mě prosím omluvte...;-)
Grunge nebude mrtvý, dokud neumře v nás, dokud budeme slzet u Nothingmana, máchat prořídlou řepou u Smells Like Teen Spirit nebo Even Flow. A až přece jen jednoho dne odumře, sejdeme se u táboráku s šedesátiletým Eddiem, Stonem, Mikem, Jeffem a dalšími ... Oni budou hrát blues a my je budeme zamyšleně poslouchat, Eddie nám k tomu bude zpívat svým zastřeně podmanivým hlasem, na němž už bude trochu patrný věk ...
hanyZ [24.8.2004]
Poměrně subjektivní Best Of Grunge výběr. Vybral jsem písně, které mám já osobně nejraději, a taky ty,
které tady prostě být musí. Rozhodl jsem se, že od každého interpreta zde uveřejním pouze jeden song,
i když třeba od Pearl Jam, Smashing Pumpkins nebo třeba Stone Temple Pilots mám spoustu oblíbených písní.
Bylo by to však příliš chaotické a nevěděl bych, kdy přestat..;-) Alespoň tedy připojím několik doporučených
'sekundárních' skladeb... Jestliže vám tady bude někdo chybět nebo přebývat, je mi líto, můžete si alespoň
ulevit ve vzkazníku.
Celá kompilace je tady »